CHARNEUSKÁ

Odrůda Charneuská pochází z Belgie. Jako nahodilý semenáč byla nalezena u města Charneu někdy v polovině 19. století. Zvláště na Přeloučsku je známá pod jedním ze svých lidových jmen – Fíkovka.
Je to překrásný a elegantní strom a uzší korunou, která dosahuje do značných výšek (Charneuská je takový topol mezi hrušněmi). Většinou pěkně a zdravě roste. Mladé stromy mohou mít problémy se silnějšími mrazy, s věkem se však tyto ,,pubertální” problémy vytratí. Má ráda humózní hluboké půdy. Za předpokladu kvalitní půdy pak může prosperovat i ve vyšších polohách. Výhodou je její odolnost vůči strupovitosti – i v extenzivních výsadbách prostých postřiků se lze dočkat krásných čistých hrušek.
Ty jsou protáhlé, středně veliké, docela pravidelné. Mají leskou slupku, na které jsou nápadně viditelné tečky (lenticely), které jsou navíc ještě tmavě ohraničené. Plody mají nejdříve zelenavou barvu s jemně vybarveným líčkem, v úplné zralosti jsou pak nádherně žluté, přičemž decentní červenavé či narůžovělé líčko může zůstat – pak jsou plody už vizuálně neodolatelné.
Stejně jako dokáží být plody Charneuské krásné, tak jsou i dobré. Jsou sladké, aromatické a velmi šťavnaté – zkrátka vynikající. Ke sklizni dozrávají v září. K jídlu pak často ještě v témže měsíci. Pokud se ji podaří dobře uskladnit vydrží do listopadu, kdy má mít snad ty nejlepší chuťové vlastnosti (to byste ji ovšem museli odolat a nesníst ji hned).
Ze známějších odrůd Charneuskou dobře opylují například Hardyho, Clappova, Křivice či Williamsova.
Charneuskou jsme nalezli například u Ostřešan (okres Pardubice) či ve Stolanech (okres Chrudim).