Lucasova

Odrůda

Lucasova pochází z Francie (zase a znovu ta prohruškovaná Francie). Byla náhodně nalezena jako spontánně vzniklý semenáč v lese nedaleko Blois – ve středověku hlavním městě Francie. K nálezu Lucasovy došlo v roce 1870.

Strom a pěstování

Je to středně bujně rostoucí strom, který se vyznačuje menšími či středně velkými korunami jehlancovitého tvaru. Není příliš odolná proti mrazu, vyžaduje chráněné polohy. Proti strupovitosti je relativně odolná, takže i bez postřiků se dočkáte pěkných plodů. Začíná plodit brzy po výsadbě, pak plodí pravidelně a dosti hojně – to ji však brzy výrazně vyčerpá.

Plody a sklizeň

Plody jsou velké, při větší násadě možná spíše střední. Jsou pěkné, tupě kuželovité, pokud nejsou poškozeny mrazy nebo škůdci, bývají dosti pravidelné. Mají zelenou barvu, později – zejména v konzumní zralosti pak zcela žlutou. Na osluněné straně bývají ozdobeny spíše méně intenzivně načervenalým líčkem. Po celém povrchu jsou plody poseté výraznými tečkami. Chuť mají sladkou, kořenitou, velmi dobrou. Ke sklizni dozrávají v polovině října, k jídlu pak následující měsíc. Vydrží pak i do dalšího roku. Konzumně zralé jsou velmi šťavnaté, patří k tzv. máslovkám.

Opylování a nález

Vhodnými opylovači pro Lucasovu jsou například Avranšská, Boscova, Clappova, Konference, Křivice či Madame Verté, ale i jiné odrůdy.

Nález

Lucasovu jsme nalezli například v Pardubicích (okres Pardubice) a v Ostřešanech (okres Pardubice).