Charneuská

Odrůda Charneuská pochází z Belgie. Jako nahodilý semenáč byla nalezena u města Charneu někdy v polovině 19. století. Zvláště na Přeloučsku je známá pod jedním ze svých lidových jmen – Fíkovka.

Strom a pěstování

Je to překrásný a elegantní strom a uzší korunou, která dosahuje do značných výšek (Charneuská je takový topol mezi hrušněmi). Většinou pěkně a zdravě roste. Mladé stromy mohou mít problémy se silnějšími mrazy, s věkem se však tyto ,,pubertální” problémy vytratí. Má ráda humózní hluboké půdy. Za předpokladu kvalitní půdy pak může prosperovat i ve vyšších polohách. Výhodou je její odolnost vůči strupovitosti – i v extenzivních výsadbách prostých postřiků se lze dočkat krásných čistých hrušek.

Plody a chuť

Ty jsou protáhlé, středně veliké, docela pravidelné. Mají leskou slupku, na které jsou nápadně viditelné tečky (lenticely), které jsou navíc ještě tmavě ohraničené. Plody mají nejdříve zelenavou barvu s jemně vybarveným líčkem, v úplné zralosti jsou pak nádherně žluté, přičemž decentní červenavé či narůžovělé líčko může zůstat – pak jsou plody už vizuálně neodolatelné. Stejně jako dokáží být plody Charneuské krásné, tak jsou i dobré. Jsou sladké, aromatické a velmi šťavnaté – zkrátka vynikající. Ke sklizni dozrávají v září. K jídlu pak často ještě v témže měsíci. Pokud se ji podaří dobře uskladnit vydrží do listopadu, kdy má mít snad ty nejlepší chuťové vlastnosti (to byste ovšem museli odolat a nesníst ji hned).

Opylování a nález

Ze známějších odrůd Charneuskou dobře opylují například Hardyho, Clappova, Křivice či Williamsova. Charneuskou jsme nalezli například u Ostřešan (okres Pardubice) či ve Stolanech (okres Chrudim).