<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	>

<channel>
	<title>PROGRAM STARÉ A KRAJOVÉ ODRŮDY OVOCNÝCH STROMŮ</title>
	<atom:link href="http://www.zapomenuteodrudy.cz/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>http://www.zapomenuteodrudy.cz</link>
	<description>Vítězslav Haupt, DiS.</description>
	<lastBuildDate>Wed, 08 Jun 2022 18:18:05 +0000</lastBuildDate>
	<language>en</language>
	<sy:updatePeriod>hourly</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>1</sy:updateFrequency>
	<generator>http://wordpress.org/?v=3.2.1</generator>
		<item>
		<title>ÚVOD</title>
		<link>http://www.zapomenuteodrudy.cz/uvod/</link>
		<comments>http://www.zapomenuteodrudy.cz/uvod/#comments</comments>
		<pubDate>Wed, 07 Dec 2011 11:35:26 +0000</pubDate>
		<dc:creator>admin</dc:creator>
				<category><![CDATA[Menu]]></category>

		<guid isPermaLink="false">http://zapomenuteodrudy.cz/?p=1</guid>
		<description><![CDATA[O PROJEKTU Tyto internetové stránky jsou zaměřeny na staré a krajové odrůdy jabloní a hrušní, které je nebo bylo zvykem pěstovat především na území Pardubického, ale i jiných krajů. Stránky mají sloužit i jako databáze, která přináší nejen popisy jednotlivých, &#8230; <a href="http://www.zapomenuteodrudy.cz/uvod/">Celý příspěvek <span class="meta-nav">&#8594;</span></a>]]></description>
			<content:encoded><![CDATA[<p style="color: #ee1a97; font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 15px;">O PROJEKTU</p>
<p style="margin-bottom: 30px;">Tyto internetové stránky jsou zaměřeny na staré a krajové odrůdy jabloní a hrušní, které je nebo bylo zvykem pěstovat především na území Pardubického, ale i jiných krajů. Stránky mají sloužit i jako databáze, která přináší nejen popisy jednotlivých, často krásných, při tom však zapomenutých starých odrůd, ale pokouší se i zaznamenávat místa, kde k často cenným nálezům takových odrůd došlo (ať už ve volné krajině či ve starých soukromých zahradách,&#8230;).</p>
<hr />
<p id="prispet" style="color: #b3de54; font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 15px;">JAK MŮŽU PŘISPĚT DO DATABÁZE</p>
<p style="margin-bottom: 30px;">Do naší databáze můžete přispět i vlastním nálezem! V případě, že naleznete nějakou zajímavou starou či krajovou odrůdu jabloně či hrušně (nebo ji máte přímo na své zahradě), neváhejte o ní napsat na mailovou adresu <a style="color: #b3de54;" title="Napiš email" href="mailto:VitezslavHaupt%40seznam.cz"><strong>VitezslavHaupt@seznam.cz</strong></a>. Pokud je to možné, pošlete fotografie plodů i celého stromu. I s jeho stručným popisem. Nezapomeňte v e-mailu uvést datum a místo nálezu. Pokud se bude jednat o hodnotný nález, ověřím správnost určení odrůdy (především je třeba poskytnout zralé plody) a odrůdu zařadím do databáze.</p>
<hr />
<p style="font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 15px;">JAKÉ ODRŮDY JSOU TY STARÉ A KRAJOVÉ?</p>
<p style="margin-bottom: 15px;">Pojem krajové odrůda lze vysvětlit poměrně snadno. Je to taková odrůda, jejíž vznik a rozšíření je úzce spjato s určitou (konkrétní) oblastí našeho území. Příkladem může být Hájkova muškátová reneta, která vznikla v Kostelci u Heřmanova Městce a byla v této (ale později i jiných oblastech) rozšiřována.</p>
<p style="margin-bottom: 15px;">Oproti tomu pojem stará odrůda je pojem dosti neurčitý. Laik si pod tím může představit odrůdu odedávna pěstovanou – třeba Panenské české, které zná ze staré zahrady po babičce. Odborníci však jasně definují starou odrůdu jako odrůdu vyšlechtěnou před 100 a více lety. Málokdo ví, že v případě aplikování této definice bychom se tu mohli věnovat i odrůdě Golden Delicious &#8211; náhodnému americkému objevu z 2. poloviny 19. století, který dodnes (ovšem v podobě pozměněné další selekcí a šlechtěním, v podobě různých mutací atd.) zabírá nemalé plochy na pultech supermarketů. Tato odrůda ale rozhodně nepatří k těm starým odrůdám, o které tu běží&#8230;</p>
<p style="margin-bottom: 15px;">Pokud se mezi odborníky z této &#8222;branže&#8220; mluví o starých odrůdách, míní se tím spíše ty odrůdy, které u nás existují již dlouho a byť nejsou přímo odrůdami krajovými, zasluhují si pozornost a ochranu, protože z naší krajiny někde neprávem mizí – ač je jejich přítomnost v ní tradiční a žádoucí. Tomu tedy odpovídá spíše případ Panenského českého ze zahrady po babičce.</p>
<p style="margin-bottom: 15px;">Setkáte se zde jak s krajovými odrůdami, ale i s celou řadou dalších odrůd, které nelze označit přímo za odrůdy krajové, ale za staré odrůdy, které si pozornost, ochranu a opětovné šíření rovněž zasluhují. Přičemž jejich opětovným šířením je myšleno především šíření do tzv. extenzivních výsadeb – tedy například prastarých venkovských sadů, velkých selských zahrad, návsí či též alejí podél dlouhých polních cest.</p>
<p>A proč vlastně takové odrůdy chránit a znovu šířit? Jedná se o dědictví se zvláštní směsí hodnot. Nalézáme u nich hodnoty kulturní a historické – pěstování určitých odrůd v konkrétních oblastech lze vnímat jako tradici, jako dědictví po našich předcích. Pak je tu také hodnota biologická. Lze je totiž vnímat jako zdroj nepřeberného bohatství genů. V neposlední řadě pak stojí hodnota krajinotvorná – staré vysokokmenné hrušně podél cest, ohromné jabloně ve venkovských zahradách&#8230; Není také toto součást obrazu tradičního českého venkova, součástí skutečně kulturní české krajiny?</p>
<p style="margin-bottom: 30px;">Stejně jako chráníme staré recepty tradičních regionálních pokrmů, měli bychom chránit i mizející, často nádherné odrůdy ovocných stromů. Také proto, abychom jejich vynikajicí plody, jimi plněné záviny i nasušené křížaly neznali jenom z vyprávění.</p>
<hr />
<p style="font-size: 15px; font-weight: bold; margin-bottom: 15px;">LITERATURA (POMOLOGICKÉ POPISY)</p>
<p style="margin-bottom: 15px; font-size: 11px;">Černík, Boček, Večeřa. Malá pomologie 2 – HRUŠKY. 1. vydání. Praha: SZN, 1961. 204 s. ISBN není uvedeno.</p>
<p style="margin-bottom: 15px; font-size: 11px;">Dvořák, Vondráček. Malá pomologie 1 – JABLKA. 2. vydání. Praha: SZN, 1969. 335 s. ISBN neuvedeno.</p>
<p style="margin-bottom: 15px; font-size: 11px;">Vaněk J. Lidová pomologie I – 100  jablek –  1. vydání. Chrudim: Nakladatelství zahradnické literatury (Josef Vaněk), 1935. 128 textových stran. ISBN neuvedeno.</p>
<p style="margin-bottom: 15px; font-size: 11px;">Vaněk J. Lidová pomologie VII – Druhá stovka jablek – novinky. 1. vydání. Chrudim: Nakladatelství zahradnické literatury (Josef Vaněk), 1940. 128 textových stran. ISBN neuvedeno.</p>
<p style="margin-bottom: 15px; font-size: 11px;">Vaněk J. Lidová pomologie – 100 hrušek. 1. vydání. Chrudim: Nakladatelství zahradnické literatury (Josef Vaněk), 1936. 118 textových stran. ISBN neuvedeno.</p>
]]></content:encoded>
			<wfw:commentRss>http://www.zapomenuteodrudy.cz/uvod/feed/</wfw:commentRss>
		<slash:comments>0</slash:comments>
		</item>
	</channel>
</rss>
