ÚVOD

O PROJEKTU

Tyto internetové stránky jsou zaměřeny na staré a krajové odrůdy jabloní a hrušní, které je nebo bylo zvykem pěstovat v různých oblastech, především na území Pardubického kraje, ale i v jiných krajích. Stránky mají sloužit i jako databáze, která přináší nejen popisy jednotlivých, často krásných, při tom však zapomenutých starých odrůd, ale pokouší se i zaznamenávat místa, kde k často cenným nálezům takových odrůd došlo (ať už ve volné krajině či ve starých soukromých zahradách,…).


JAK MŮŽU PŘISPĚT DO DATABÁZE

Do naší databáze můžete přispět i vlastním nálezem! V případě, že naleznete nějakou zajímavou starou či krajovou odrůdu jabloně či hrušně (nebo ji máte přímo na své zahradě), neváhejte o ní napsat na mailovou adresu VitezslavHaupt@seznam.cz. Pokud je to možné, pošlete fotografie plodů i celého stromu. I s jeho stručným popisem. Nezapomeňte v e-mailu uvést datum a místo nálezu. Pokud se bude jednat o hodnotný nález, ověřím správnost určení odrůdy (především je nutné mít k dispozici zralé plody) a odrůdu zařadím do databáze.


JAKÉ ODRŮDY JSOU TY STARÉ A KRAJOVÉ?

Pojem krajové odrůda lze vysvětlit poměrně snadno. Je to taková odrůda, jejíž vznik a rozšíření je úzce spjato s určitou (konkrétní) oblastí našeho území. Příkladem může být Hájkova muškátová reneta, která vznikla v Kostelci u Heřmanova Městce a byla v této (ale později i jiných oblastech) rozšiřována.

Oproti tomu pojem stará odrůda je pojem dosti neurčitý. Nelze jej ani příliš přesně definovat. Laik si pod tím může představit odrůdu odedávna pěstovanou – třeba Panenské české, které zná ze staré zahrady po babičce. Nebo také jakoukoliv jinou odrůdu vyšlechtěnou třeba před sto lety či dříve – takto vyznívají i poslední poslední pokusy pojem definovat. Málokdo ví, že v tom druhém případě bychom se v této brožurce mohli věnovat i odrůdě Golden Delicious, náhodnému americkému objevu z 2. poloviny 19. století, který dodnes (ovšem v podobě pozměněné další selekcí a šlechtěním, v podobě různých mutací atd.) zabírá nemalé plochy na pultech supermarketů. Tato odrůda ale rozhodně nepatří k těm starým odrůdám, o které tu běží…

Pokud se mezi odborníky z této „branže“ mluví o starých odrůdách, míní se tím spíše ty odrůdy, které u nás existují již dlouho a byť nejsou přímo odrůdami krajovými, zasluhují si pozornost a ochranu, protože z naší krajiny někde neprávem mizí – ač je jejich přítomnost v ní tradiční a žádoucí. Tomu by tedy odpovídal spíše ten případ první – Panenského českého ze zahrady po babičce.

Setkáte se zde jak s krajovými odrůdami, ale i s celou řadou dalších odrůd, které nelze označit přímo za odrůdy krajové, ale za staré odrůdy, které si pozornost, ochranu a opětovné šíření rovněž zasluhují. Přičemž jejich opětovným šířením je myšleno především šíření do tzv. extenzivních výsadeb – tedy například prastarých venkovských sadů, velkých selských zahrad, návsí či též alejí podél dlouhých polních cest.

A proč vlastně takové odrůdy chránit a znovu šířit? Jedná se o dědictví se zvláštní směsí hodnot. Nalézáme u nich hodnoty kulturní a historické – pěstování určitých odrůd v konkrétních oblastech lze vnímat jako tradici, jako dědictví po našich předcích. Pak je tu také hodnota biologická. Lze je totiž vnímat jako zdroj nepřeberného bohatství genů. V neposlední řadě pak stojí hodnota krajinotvorná – staré vysokokmenné hrušně podél cest, ohromné jabloně ve venkovských zahradách… Není také toto součást obrazu tradičního českého venkova, součástí skutečně kulturní české krajiny?

Stejně jako chráníme staré recepty tradičních regionálních pokrmů, měli bychom chránit i mizející, často nádherné odrůdy ovocných stromů. Také proto, abychom jejich vynikajicí plody, jimi plněné záviny i nasušené křížaly neznali jenom z vyprávění.


LITERATURA (POMOLOGICKÉ POPISY)

Černík, Boček, Večeřa. Malá pomologie 2 – HRUŠKY. 1. vydání. Praha: SZN, 1961. 204 s. ISBN není uvedeno.

Dvořák, Vondráček. Malá pomologie 1 – JABLKA. 2. vydání. Praha: SZN, 1969. 335 s. ISBN neuvedeno.

Hladík F. a kol. Malá pomologie 4 – MERUŇKY, BROSKVE, MANDLE, OŘECHY VLAŠSKÉ A LÍSKOVÉ, 1. vydání. Praha: SZN, 1966. 321 s. ISBN 07-002-66.

Vaněk J. Lidová pomologie – 100 jablek. 1. vydání. Chrudim: Nakladatelství zahradnické literatury (Josef Vaněk), 1935. 109 textových stran. ISBN neuvedeno.

Vaněk J. Lidová pomologie VII – Druhá stovka jablek – novinky. 1. vydání. Chrudim: Nakladatelství zahradnické literatury (Josef Vaněk), 1940. 128 textových stran. ISBN neuvedeno.

Vaněk J. Lidová pomologie – 100 hrušek. 1. vydání. Chrudim: Nakladatelství zahradnické literatury (Josef Vaněk), 1936. 118 textových stran. ISBN neuvedeno.

Vaněk J. Lidová pomologie III – 100 švestek. 1. vydání. Chrudim: Nakladatelství zahradnické literatury (Josef Vaněk), 1937. 117 textových stran. ISBN neuvedeno.

Vávra, Ferkl, Koch, Černík. Malá pomologie III – ŠVESTKY A TŘEŠNĚ. 2. opravené a doplněné vydání. Praha: SZN, 1971. 339 s. ISBN 07-018-71.